Girls, Girls, Girls…

O AKCI A AUTORECH

Má to být letní studentská výstava, sestavená jen z dívčích, či ženských, frekventantek kreslířského a malířských ateliérů Jiřího Petrboka, Marka Meduny a Josefa Bolfa na pražské Akademii, která otevírá, věřme, novou sérii Student Line. I název výstavy má být lehčí. Ale zdá se, že je to celé poněkud závažnější, byť není třeba se znepokojovat. Jistěže jde o docela soudržnou skupinu, ostatně iniciace k výstavě vzešla od Lucie Králíkové a od umělkyň samotných, je tedy mezi nimi jisté prostupující pouto či vztah k umění, ke světu i k sobě samým. Vychází tak z toho blízce kontaminovaná expozice, byť jsou autorky z rozličných ateliérů a rozličných ročníků. Tedy rozličných ateliérů…. Jsou ty ateliéry také vlastně v lecčems si blízké, když ne zcela formálně, tak jistě rozechvívajícím vztahem k poněkud rozbité, zraňující, bolestné a přeci stále barevné skutečnosti, jak vyplývá z práce a postojů jejich vedoucích. A s tím více než méně souvisí i to, co vzniká na plátnech jejich uživatelek. Jde o zkoumání možností vlastní identity, vztahu k tělu, k lidem, k prostoru, kde se pohybují, k temným zákoutím svých odkrývaných duší. Motivy jsou otevřené, vstřícné, narativní, vícevrstevné. Formální stránka je také nepokrytě spontánní, otevřená, začasto výmluvně figurální, a to i tam, kde se nemaluje či nekreslí, jak je tomu v asamblážových látkových kolážích fragmentů povrchů těl již zmíněné Lucie Králíkové. Zdá se, že upřímnost se stává téměř direktivní, malba je právě teď takto aktuální, zobrazivá, s rukopisem nekomplikovaným. Pokud bych měl říci ku příkladu ještě jedno jméno, pak je to Laura Limbourg. Ale všechny dívky, či mladé ženy, vypovídají své příběhy, vržené do fascinujícího světa, který objevují se stejnou intenzitou, s jakou objevuje svět je. Vstupujeme do nové éry?

Martin Dostál, kurátor výstavy

Elektronický katalog

Fotogalerie ze křtu katalogu

ABOUT THE EXHIBITION AND THE ARTISTS

Girls, Girls, Girls…

It is a summer student exhibition consisting of the exhibits created by only female participants of drawing and painting studios lead by Jiří Petrbok, Marek Meduna and Josef Bolf at the Prague Academy which is supposed to open a new series of Student Line. Even the name of the exhibition is supposed to be lighter. However, it seems to be somewhat more serious, though there is no need to worry. It is, of course, a rather compact group; after all, it was Lucie Králíková and the artists themselves who have initiated the exhibition, so there is some kind of a permeating bond between them or a relationship to art, to the world and to themselves. This results in a closely mixed up exhibition, though the authors are of various studios and different grades. Well, as for the various studios… In fact, these studios are close to each other in some matters. If not formally, then surely by a trembling relationship to somehow broken, hurtful, painful and yet still colourful reality, as shown by work and attitudes of their masters. This all more or less relates to what emerges on the canvases of the female authors. It is about exploring the possibilities of one’s own identity, the relationship with the body, the people, the space where they are moving, the dark corners of their gradually uncovered souls. Their themes are open, accommodating, narrative and multi-layered. Also a formal aspect is apparently spontaneous, open, often eloquently figural, even where there is no painting or drawing, as it is in the assemblage textile collages of body fragments by already mentioned Lucie Králíková. It seems that sincerity becomes almost directive; painting is so current and imaging at this very moment, with an uncomplicated handwriting. If I were to give one more name as an example, then it would be Laura Limbourg. But all the girls or young women tell their stories, being thrown into the fascinating world which they discover with the same intensity as the world discovers them. Are we entering a new era?

Martin Dostál, exhibition curator

Dates upon request in advance, via e-mail art@cernalabut.cz